Setkání členů SPPH v Seči 2009
Na konci května se uskutečnilo plánované víkendové setkání členů Sdružení pacientů s plicní hypertenzí o.s. Kromě odborného i „zábavného-poučného“ programu byla součástí i valná hromada, na které byly odsouhlaseny důležité návrhy a došlo ke změně složení rady i kontrolní komise SPPH. O všem se dočtete v přiloženém povídání.
Ve dnech 30.-31.května 2009 se uskutečnilo další víkendové setkání členů Sdružení pacientů s PAH. Místem konání byl, nám již dobře známý z předchozího setkání v září roku 2008, hotel Jezerka v Seči. Nechci vycházet jen z vlastních pocitů, ale když se přenesu zpátky, myslím si, že atmosféra byla, i přes nepřízeň počasí, úžasná.
Po registraci a ubytování všech zúčastněných byla na programu valná hromada. Důležitými body programu valné hromady bylo projednání a odsouhlasení zavedení členských příspěvků, změny stanov, volba rady a kontrolní komise. Přestávka na kávičku spojená s občerstvením a volná diskuse přítomných přispěly k úžasné atmosféře dalšího programu.
Přístupná a přátelská atmosféra se dále úžasně rozvinula při workshopech, které byly velice přínosným bodem programu. Pacienti, rozděleni do jednotlivých skupin, a to dle probíhající léčby (léčba perorální-tablety, léčba pomocí pump, pacienti po operaci) otevřeně hovořili o svých problémech a zkušenostech. Myslím, že diskuse, která se následně rozvinula, byla velice obohacující pro jednotlivce a inspirativní pro činnost sdružení jako celku. Vědomí, že člověku můžete pomoci často i jen tím, že ho vyslechnete, není nové, avšak je báječné, že není opomíjené, neboť mnohým pacientů dodává další sílu vše zvládat.
Po diskuzi následovala večeře a volný program, pro dámy a pro pány. Pánové měli na programu volnou zábavu s možností využití zázemí hotelu /bowling, bazén/. Jak si to užívali, nemohu říci, ale věřím, že byli spokojeni. Programem pro dámy byla péče o pleť a ukázka líčení. Touto cestou bych ráda poděkovala paní Faladové za přednášku na téma péče o pleť s následnými masážemi, které se protáhly až do pozdních večerních hodin, asi tak do půlnoci. Také Kateřina Nováková si zaslouží velké poděkování za její osobní přístup nejen při činnosti sdružení, ale i za její snahu o sebezdokonalování. Dámy jistě potvrdí, že její ukázka líčení byla inspirující.
Nedělní program byl převážně zaměřen na rehabilitaci a rehabilitační cvičení, spojené s praktickými ukázkami a komentářem přítomných fyzioterapeutek. Tato část programu se ze strany pacientů nesetkala s aktivnějším přístupem. Touto cestou bych chtěla jen říci, že je každý sám za sebe spoluodpovědný za svůj zdravotní stav a že není v moci lékařů zvládnout vše. Jak psychický, tak i fyzický stav pacienta napomáhá ke zdárnému zvládání nemoci, a tak si myslím, že cvičení může v mnohém pomoci a už proto by měl každý svůj přístup k němu zvážit a případně přehodnotit. Cvičení, které se snaží sdružení zajišťovat je dle řady studií přínosné.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem organizátorům tohoto víkendového setkání a účastníkům za společně strávený čas a mnoho krásných okamžiků, které si každý z nás ponese v sobě. Věřím, že se všichni budeme těšit na další setkání.
J.H.